Vratič, Tanacetum

Druhy

Farmaceuticky a medicínsky využívaným druhem je vratič obecný (Tanacetum vulgare), někdy také nazývaný jako kopretina vratič.

Výskyt

Vratič původně pochází z jižní Evropy, dnes je rozšířen v téměř celé Evropě, Asii a Severní Americe.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru jsou v období od června do září květní úbory. Dále je možné sbírat i kvetoucí nať nebo list, a to od května do června. Hlavními obsahovými látkami jsou silice (beta-thujon, tanaceton, thymol, borneol, kafr, …) a hořčiny.

Využití podle moderní medicíny

V moderní medicíně není vratič kvůli své toxicitě využíván. Ve veterinární medicíně působí proti parazitům, jako repelent proti bodnutí hmyzem, má i účinek antimikrobiální.

Tradiční, lidové využití

V lidovém léčitelství se využíval při migréně, nechutenství, revmatismu (antirevmatikum), dně, bolestech kloubů, bolestivé menstruaci, závratích, horečce, zvětšení prostaty, proti škrkavkám, křečím trávicího traktu (spasmolytikum), při žaludečních vředech, hepatitidě a proti průjmu i zácpě.

Na pokožku působil jako derivans, zvyšoval její prokrvení. Zevně se tedy používal na pohmožděniny, modřiny a špatně se hojící rány.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Vratič je považován za prudce jedovatou rostlinu (kvůli obsahu toxického thujonu, podobně jako u pelyňku)!
Způsobuje dávení, průjem, poškozuje ledviny a nervy. Užívejte jen pod dohledem lékaře, nikdy ne při samoléčbě!
Otrava se projevuje zpomaleným tepem, zpomaleným dýcháním (nedostatek dechu), zúženými zornicemi, apod. Smrt může nastat ochrnutím dýchacího centra a následným udušením.