459 popsaných nemocí, 517 článků bylin, 180 článků potravin, 136 skupin léčiv, 26 vitaminů a minerálních látek

Pomerančovník, Citrus sinensis

Druhy

Velmi známým a hojně používaným druhem je pomerančovník pravý (Citrus sinensis), lidově známý jako pomeranč.

Výskyt

Pomerančovník pochází ze subtropických oblastí Vietnamu a Číny. Dnes je rozšířen ve všech subtropických oblastech.

Pomerančovník, Citrus sinensis

Využití, indikace

Květ a pomerančová kůra se používají do čajových směsí jako korigens vůně a chuti.

Užívaná část rostliny

Užívanou částí pomerančovníku je jeho plod (pomeranče, mandarinky), případně také jeho květ. Mezi jeho hlavní účinné látky lze zařadit silice (limonen), pektin, minerální látku draslík, flavonoidy, kyselinu listovou, vitaminy A, skupiny B (B1, B2, B3, B5, B6) a C. Sběr probíhá nejčastěji od listopadu do dubna.

Využití podle moderní medicíny

Pomeranč není dnešní moderní medicínou využíván.

Tradiční, lidové využití

Pomeranče snižovali hladinu tuků (lipidů) při vysokém cholesterolu (hypolipidemikum) i vysoký krevní tlak (antihypertenzivum).

Působil proti virům a bakteriím, především při nákazách horních cest dýchacích (bronchitida, laryngitida, zánět vedlejších dutin nosních, rýma, zánět mandlí a nosohltanu).

Tradiční léčitelství používalo pomerančovník pro posílení snížené imunity (imunostimulans).

Pomerančová kůra napomáhala při křečových žilách, modřinách a hemoroidech. Okvětní plátky se využívaly při horečkách, zvracení, nechutenství, astmatu a pro zklidnění nervů (sedativum).

Petržel, Petroselinum
Žluťucha, Thalictrum
„Na každou nemoc vyrostla bylina.“
Lípa, Tilia
Kakost skvrnitý, Geranium

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Pomerančovník nemá žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace. U některých lidí na něj mohou vznikat alergie.

Pomerančovník, Citrus sinensis

Sdílení

Rezavec, Inonotus, Čaga
Oves, Avena
"Všechny kopce, pohoří, všechny louky a lesy jsou přirozené lékárny." Paracelsus
Kapraď, Dryopteris
Jehlice, Ononis