Myrhovník, Commiphora

Druhy

Léčivých účinků je využíváno u myrhovníku pravého (Commiphora abyssinica) nebo myrhovníku molmol (Commiphora molmol).

Výskyt

Svůj původ má myrhovník na Arabském poloostrově a ve východní Africe (Etiopie, Somálsko). V dnešní době je však rozšířen i v dalších oblastech světa.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru je klejopryskyřice s obsahem pryskyřice, gumy, silic, hořčin, kyseliny commiphorové a sacharidů. Tato pryskyřice se získává naříznutím kůry kmenů a následným sbíráním vytékající mléčně bílé šťávy.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou je myrha využívána pouze k vnější aplikaci. Léčí záněty kůže, afty, furunkly, hnisavé rány, případně zánětlivá onemocnění v ústní dutině (zánět dásní, ozubice a zubní dřeně, parodontóza). Má antibakteriální a dezinfekční účinky.

Tradiční, lidové využití

Lidově myrha pomáhala při bolestech žaludku, nechutenství, nadýmání, plynatost, poruchách menstruace, revmatismu (antirevmatikum), chřipce (antivirotikum), nachlazení, zánětu průdušek, usnadňovala vykašlávání při vlhkém kašli (expektorans) a snižovala hladinu cholesterolu v krvi (hypolipidemikum). Měla rovněž stimulační, antiseptické a protizánětlivé účinky.

Zevně se přikládala na špatně se hojící rány, odřeniny, proleženiny, pohmožděniny a kožní vředy.

Kromě léčebných účelů našla myrtová pryskyřice uplatnění i v parfumerii nebo také jako hořká látka při výrobě cukrovinek, nápojů nebo žvýkaček.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Neužívejte v těhotenství, jelikož myrha působí uterotonicky!