Pažitka, Šnytlík

Druhy

Druhem využívaným nejen pro své léčivé účinky je pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum), lidově známá spíše pod názvem „šnytlík“.

Výskyt

Pažitka se vyskytuje téměř po celé Evropě, v Asii, na Sibiři i Kamčatce a v Severní Americe.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru jsou listy, které jsou výborným zdrojem vit. C a dále pak i vit. A, vit. B2, silic a minerálních látek (vápník, fosfor, draslík, železo).

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není pro léčbu využívána.

Tradiční, lidové využití

Pažitka podporovala tvorbu trávicích šťáv a také chuť k jídlu (nechutenství). Zároveň měla i vlastnosti dezinfekční, protizánětlivé, antioxidační a imunostimulační (na oslabenou imunitu).

Účinná byla i proti střevním parazitům (tasemnice, škrkavky; anthelmintikum), pro snížení vysokého krevního tlaku (antihypertenzivum) a hladiny cholesterolu v krvi (hypolipidemikum) a působila v prevenci civilizačních chorob (infarkt myokardu a angina pectoris, cévní mozková příhoda, ateroskleróza), vč. rakoviny jícnu, žaludku, tlustého střeva, prsu a plic.

Kromě léčebných účelů se nejčastěji využívá jako zelenina nebo přísada do různých pokrmů, a to díky svému aroma podobnému cibuli a česneku.
Její konzumace je doporučována v syrovém stavu, sušená totiž ztrácí svojí specifickou vůni. Svůj význam má i ve včelařství – je výbornou rostlinou bohatou na pyl a nektar.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.