Eleuterokok, Čertův kořen

Druhy

Jediným druhem, který se využívá v medicíně a farmacii, je eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus), známý také pod názvy všehojivec štětinatý, čertův kořen, ženšen nepravý nebo sibiřský ženšen. Patří do stejné čeledi jako ženšen a s podobnými účinky jako magnolka.

Výskyt

Eleuterokok pochází především ze sibiřské oblasti, tzn. z Ruska a také z Číny, vyskytuje se i v dalších asijských státech, jako například v Japonsku a Koreji.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Léčivé účinky eleuterokoku se zatím potvrdily jen u kořene, který se vykopává na jaře nebo na podzim (září až říjen), je velmi aromatický, spíš silně zapáchá a má palčivou chuť. Kořen obsahuje eleuterosidy, vitamin C a E, minerální látky, polysacharidy, silice, vosk a pryskyřice.

Využití podle moderní medicíny

Eleuterokok se nejčastěji využívá ve formě lihového extraktu a je známý jako stimulátor organismu, adaptogen, antioxidant, harmonizátor a jako rostlinné tonikum pro posílení, regeneraci a výživu celého těla.

Tradiční, lidové využití

Lidové užití přisuzovalo této rostlině účinky proti stárnutí (detoxikační látka). Bylina zvyšovala činnost centrální nervové soustavy, obranyschopnost organismu proti stresu, oslabenou imunitu (imunostimulancium).

Eleuterokok zvyšoval schopnost soustředění, zvyšoval prokrvení mozku a zlepšoval paměť (kognitiva a nootropika), snižoval únavu.

Pomáhat měl také při ateroskleróze, ke snižování cholesterolu v krvi (hypolipidemika), při úpravě krevního tlaku (hlavně u hypotenze, tzn. nízkého krevního tlaku), při zánětu žaludku (gastritidě), u diabetu (snižoval totiž hladinu krevního cukru, hypoglykemika), při klimakterických obtížích, pro stimulaci pohlavních orgánů (sexuální touhy), při poruchách zraku, sluchu.

Byl pomocníkem i v prevenci infekcí horních cest dýchacích (rýma, zánět hrtanu, mandlí, nosohltanu, vedlejších dutin nosních), a to díky jeho antivirovému účinku.

Lidové léčebné postupy jej volily i při onkologických onemocněních (antikancerogenní účinek), protože věřily v jeho příznivý vliv na regeneraci organismu. Dnes by mohl být pomocníkem pro chemoterapii cytostatiky.

V dermatologii se přidával do krémů pro lepší hydrataci pleti (emoliencia) a snížení tvorby vrásek.

Národy původního výskytu této rostliny využívaly pro léčbu dokonce celou rostlinu, nikoli pouze kořen. Kromě výše zmíněných účinků jim sloužila ke zlepšení chuti k jídlu u nechutenství, pro růst svalové hmoty (anabolika), při nespavosti, tuberkulóze a při anémii (chudokrevnosti), protože zvyšuje množství hemoglobinu v krvi.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nežádoucí účinky se u eleuterokoka vyskytují jen velice vzácně – může to být ospalost, malátnost, krátkodobé poruchy spánku.

Není vhodný pro děti a pro osoby s vysokým krevním tlakem (hypertenzí), neboť eleuterokok krevní tlak zvyšuje. Dále ho neužívejte v těhotenství a při kojení, po infarktu myokardu, při horečkách a při poruchách srdečního rytmu.

Neměli bychom jej užívat dlouhodobě – maximálně 3 týdny.