Svízel, Galium

Popis Užití Neužívat

Druhy

Mezi druhy s léčivými účinky se řadí svízel přítula (Galium aparine), svízel povázka (Galium mollugo) a svízel syřišťový (Galium verum).

Svízel původně pochází z oblasti Evropy a Asie. Dnes je rozšířen i v Severní a Jižní Americe.

Předmětem sběru je v období od června do srpna kvetoucí nať. Hlavními obsahovými látkami jsou glykosidy, třísloviny a stopy silice.

Svízel nemá žádné, oficiální medicínou potvrzené léčivé účinky.

Všechny tři druhy svízele měly velmi podobné léčivé účinky. Lidové léčitelství je využívalo díky jejich detoxikačním vlastnostem – čistily krev, játra, ledviny, slinivku břišní i slezinu od nežádoucích látek. Pomáhaly při anémii, průjmech, žloutence, při posílení jater a poruchách jater (hepatoprotektivum, zánět jater, hepatitida, ztučnění, steatóza jater).

Na vylučovací trakt působily spasmolyticky (svíravě) a sedativně a měly močopudné účinky (diuretikum). Pomáhaly tedy při vodnatelnosti (otocích), zánětech ledvin, močových cest, močového měchýře a močových kamenech.

Snižovaly chuť k jídlu, čehož se využívalo při léčbě obezity. Dále pozitivně působily při epilepsii, hysterii, revmatismu, horečce, zvýšené funkci štítné žlázy a také při rakovinném bujení.

"Všechny kopce, pohoří, všechny louky a lesy jsou přirozené lékárny." Paracelsus

V běžných terapeutických dávkách nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.

„Na každou nemoc vyrostla bylina.“