Lilek, Solanum
Druhy
Hlavním medicínsky využívaným druhem je lilek potměchuť (Solanum dulcamara). Mezi další farmaceuticky využívané druhy patří lilek dřípatý (Solanum laciniatum), lilek lemovaný (Solanum marginatum) a lilek ptačí (Solanum aviculare). Některé další druhy jsou často využívány jako potravina – lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena) a rajče jedlé (Solanum lycopersicum).
Výskyt
Všechny druhy rodu lilek se vyskytují především v oblasti Evropy a Asie.
Využití, indikace
Užívaná část rostliny
Předmětem sběru jsou plody a také konce větviček sbírané v období před růstem listů, tj. v březnu až dubnu, nebo po opadání listů v říjnu. Mezi hlavní účinné látky patří steroidní alkaloidy, saponiny a třísloviny. Největší obsah alkaloidů u lilku potměchuti je v nezralých plodech.
Využití podle moderní medicíny
Lilek nemá oficiální medicínou potvrzené léčivé účinky.
Tradiční, lidové využití
Historie u lilku potměchuti prokázala tyto účinky:
- antivirový účinek (antivirotikum)
- posílení imunitního systému (imunostimulans) díky stimulaci imunity (fagocytóza)
- místně znecitlivující (lokálně anestetické) vlastnosti
- podpora vykašlávání (expektorans) díky obsahu saponinů
Kvůli vysokému obsahu jedovatých alkaloidů se dnes lilek nedoporučuje pro vnitřní užití, ale pouze pro zevní aplikaci při akné, ekzémech a bradavicích.
V dřívějších dobách byl lilek využíván jako projímadlo (laxativum), diuretikum (močopudná látka), sedativum (pro zklidnění nervové soustavy), antiflogistikum (protizánětlivá látka), diaforetikum (látka podporující pocení), analgetikum (proti bolestem), afrodiziakum (pro zvýšení libida), jako antikancerogenní látka, pro zvýšení vylučování žluče (cholagogum), při žloutence, revmatismu, zápalu plic, astmatu, nachlazení, bronchitidě, při horečkách (antipyretikum) a syfilidě.
Zevně pomáhal při léčbě lupénky, kožních zánětů, zánětů nehtového lůžka (třepení nehtů) a otoků (např. nohou).
Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)
Rostlina je díky obsahu alkaloidů mírně jedovatá! Při samoléčení neužívejte vnitřně!
Otrava lilkem se projevuje zvracením, průjmy, svalovými křečemi, bolestmi břicha a hlavy, pálením v krku a hučením v uších.