Papája, Carica

Druhy

Významným druhem je papája obecná (Carica papaya), nazývaná také jako „melounový strom“.

Výskyt

Papája pochází z oblasti jižního Mexika a Guatemaly. Dnes je ale často pěstována v tropických oblastech celého světa, a to především v Indii, Brazílii, Peru, Venezuele a na Filipínách.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

V celé rostlině se nacházejí mléčnice, které po poranění produkují bílý latex s obsahem enzymu papainu a chymopapainu. Latex se nejčastěji získává nařezáváním plodů. Plody obsahují množství vitaminů (vit. A, vit. B1, vit. B2 a vit. C) a také karotenoidy, které dodávají plodům červenou barvu.

Pro léčebné účely je možné také použít plod papáji nebo extrakt z listů.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicína papáje nepřisuzuje žádné léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Tradiční léčitelství používalo bílý latex k léčbě zažívacích potíží (říhání, nadýmání, nechutenství), pálení žáhy, žaludečních vředů, zánětech žaludku, dyspepsií a otoků (např. nohou). Díky svým hojivým účinkům se kombinoval s antibiotiky a díky obsahu karotenoidů měl také antioxidační vlastnosti, čímž zpomaloval projevy stárnutí, objevení se vrásek.

Konzumace plodu papáji nebo extraktu z listů byla doporučována při nechutenství, pro podporu trávení, zlepšení imunity (imunostimulans, zejména při autoimunitních chorobách), nálady a životní energie a přispívala také v boji s rakovinou.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Konzumace papáji není doporučována v těhotenství a při kojení. Neužívejte při poruchách krevní srážlivosti!