Hřebíček, Eugenia

Druhy

Jediným druhem používaným jak v oficiální, tak v tradiční medicíně je vždyzelený strom kolem 20 metrů vysoký - hřebíčkovec vonný (Eugenia caryophyllata).

Výskyt

Hřebíčkovec je původem z Moluckých ostrovů v Indonésii, dnes je již rozšířen do většiny tropických oblastí (především je to Madagaskar, Zanzibar, Západní Indie a Indonésie).

Využití, indikace

Největší využití měl a stále ještě má v potravinářství jako koření. Dále se pak přidává do parfémů, mýdel, zubních past, ústních vod atd. Má podobnou vůni jako Kuklík.

Užívaná část rostliny

Sbírají se poupata květů ještě před rozkvětem. Obsahují až 20% silic (eugenol), dále pryskyřice, slizy, třísloviny a další.

Využití podle moderní medicíny

Hřebíček příznivě působí především na trávicí trakt – zlepšuje chuť k jídlu, zvyšuje vylučování trávicích enzymů (stomachika), upravuje střevní mikroflóru (probiotika) a má spasmolytické (uvolňuje stahy hladké svaloviny trávicí trubice), antiseptické a dezinfekční účinky. Používá se při meteorismu, zánětech žaludku a jako karminativum.

Zevně má hřebíček dezinfekční účinky a působí i jako lokální anestetikum. Své využití našel tedy ve stomatologii – působí při bolesti zubů, dezinfikuje ústní dutinu (kazy zubů). Samotný účinek je podpořen jeho příjemnou chutí a vůní.

Tradiční, lidové využití

Dříve se navíc užíval při revmatismu, na plísňová kožní onemocnění, pozitivně ovlivňoval i srdeční činnost (kardiotonikum) a byl užíván i jako mírné afrodiziakum.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Při užívání doporučených dávek nemá žádné vedlejší účinky. Silice ale působí dráždivě, a proto by se hřebíček neměl užívat dlouhodobě. V ústní dutině navíc může poškozovat sliznici dásní.

V době těhotenství a kojení užíván být může jen v malých dávkách, např. jako běžné koření.
Pozor při léčbě vysoké srážlivosti krve! Silice silně ovlivňuje krevní destičky a mohlo by dojít až k samovolnému krvácení.