Sedoulek, Ophiopogon

Druhy

Hlavním druhem využívaným v tradičním čínském léčitelství je sedoulek japonský (Ophiopogon japonicus). V Číně se pro léčebné účely používá sedoulek klasnatý (Ophiopogon spicatus).

Výskyt

Sedoulek je rozšířen v oblasti jižní a východní Asie, tj. v Číně, Vietnamu, Koreji, Japonsku a na Filipínách. U nás se používá jako pokojová dekorativní rostlina.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru jsou hlízy, které obsahují především saponiny (ruscosaponin, ophiosaponin), steroly (sitosterol, stigmasterol) a oligosacharidy.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou nejsou přisuzovány žádné léčivé účinky.

Tradiční, lidové využit

Tradičně se sedoulek japonský používal při problémech s trávicím taktem (zácpa, nechutenství), k tlumení suchého kašle (antitusikum), k vyrovnání hladin cukru v krvi při diabetu a při srdečním selhání. Zkracoval dobu rekonvalescence po chirurgických zákrocích.

Zároveň podporoval tvorbu mateřského mléka (laktagogum) a působil močopudně (diuretikum).

Sedoulek klasnatý se využíval při dyspepsii, dále pak jako laktagogum (zvyšoval tvorbu mateřského mléka) a afrodiziakum.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Užívání této rostliny je kontraindikováno při chřipce, vlhkém kašli a při průjmu.

Za nevhodnou je zmiňována kombinace s podbělem lékařským (Tussilago farfara), jerlínem žlutavým (Sophora flavescens) a nevadlecem hřebenitým (Celosia argentea).