Jedle, Abies

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je jedle bělokorá (Abies alba). Do léčivých přípravků se většinou přidává olej ze sibiřské jedle bělokoré, rostoucí v ekologicky čistých oblastech Sibiře.

Výskyt

Jedle je rozšířena po celé Evropě a Asii, vč. Sibiře. Najdeme ji i na severu Afriky – v Maroku a Alžírsku.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Od srpna do září sbíráme ještě zelené jedlové šišky, dále se dají využít i jehlice s vysokým obsahem pryskyřic. Hlavní účinnou látkou je bornylacetát a terpeny (kafr, borneol, limonem, pinen).

Využití podle moderní medicíny

Jedle nemá žádné, oficiální medicínou potvrzené léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Jedle byla využívána pro své antibakteriální, antimykotické, antivirové, dezinfekční.

Zvyšovala obranyschopnost, sníženou imunitu (imunostimulans). Pomáhala při plynatosti, zánětu močového měchýře, močových cest.

Jedli byl přisuzován příznivý vliv proti kašli, jelikož usnadňuje vykašlávání (expektorans), působí proti nachlazení, rýmě, chřipce, zánětu průdušek, zápalu plic, angíně nebo chrapotu. Ve formě koupele byla vhodná při celulitidě. Dále byla využívána při léčbě nízkého tlaku (hypotenze), při zvýšeném stresu a pro léčbu nespavosti.

Zevně má derivační účinky (prohřívá pokožku) a využívala se tedy při revmatismu, dně, pohmožděninách, zánětu kůže, popáleninách, omrzlinách, proleženinách, špatně se hojících ranách, zápachu z úst, zápachu nohou, na mykózy (plísně) na chodidlech, akné nebo vrásky.

Zmiňovány jsou i afrodiziakální účinky.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nežádoucí účinky jedle bělokoré nejsou popisovány.

Nepoužívejte při epilepsii, astmatu, křečích a zánětu ledvin.

Užívání jedle není vhodné pro děti, těhotné a kojící matky. U citlivých jedinců se může při použití na kůži objevit mírná alergická reakce (zčervenání pokožky).