Jojoba, Simmondsia

Druhy

Druhem s léčivými účinky je jojoba kalifornská (Simmondsia chinensis).

Výskyt

Jojoba původně pochází z oblasti jihozápadu USA a Mexika. V dnešní době se však pěstuje navíc ještě v Jižní Americe, jižní Africe, Izraeli a také v Evropě (především ve Španělsku).

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Z jojoby používáme její semena, ze kterých se následně nejčastěji vyrábí olej. Hlavními obsahovými látkami jsou oleje, které se ale svými vlastnostmi zásadně liší od známých rostlinných nebo živočišných olejů, a dále také antioxidanty (tokoferoly), díky kterým má mimořádně dlouhou trvanlivost (nežlukne).

 Jojobový olej je spíše kapalný vosk s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin a vit. E. Neužívá se vnitřně, trávicím traktem totiž prochází nezměněn. Je jedním z nejcennějších olejů vůbec, a proto je také někdy nazýván jako „tekuté zlato“.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicína jí nepřisuzuje žádné léčivé účinky. Používá se pouze jako nosná látka pro léčiva, kterým tak usnadňuje průnik kůží.

Tradiční, lidové využití

V dnešní době je jojobový olej často využíván v kosmetice. Je součástí mnoha kosmetických přípravků jako jsou pleťové a tělové oleje, krémy na opalování (má přirozený ochranný UV filtr), rtěnky, šampony a kondicionéry, odličovače apod.

Pomáhá zklidnit pokožku s akné, často se používá také ke vmasírování do vlasů, kterým tak dodá hebkost, jemnost a přirozený lesk. Vyživuje, hydratuje a regeneruje (emoliencia, případně i epitelizancia, keratolytika) pokožku (suchá kůže) a nezanechává na ní mastnou vrstvu. Zároveň zabraňuje tvorbě vrásek a pomáhá při hojení ran.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.