Řepík, Agrimonia

Druhy

Velmi farmaceuticky a lékařsky významný je řepík lékařský (Agrimonia eupatoria). V současné době je studována biologická aktivita u druhů dalších, jako je řepík vonný (Agrimonia procera), řepík chlupatý (Agrimonia pilosa) a řepík japonský (Agrimonia japonica).

Výskyt

Řepík se vyskytuje převážně v mírném pásu severní polokoule a také v horách tropů a subtropů.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Sbírá se nekvetoucí nať i s listy (kromě listů přízemní růžice) v období od května do června. Někdy je možné sbírat pouze mladé listy (od června do srpna). Mezi významné obsahové látky patří katechinové třísloviny, silice, hořčiny, kyselina křemičitá, nikotinová.

Využití podle moderní medicíny

Díky vysokému obsahu tříslovin má adstringentní (svíravé) účinky, kterých se využívá při léčbě průjmů, zánětů žaludku, žlučníkových nebo močových kamenů, zevně při zánětech v dutině ústní (např. afty, zánět dásní) a při zánětech na kůži.

Kromě adstringentních účinků má i účinky dezinfekční, protizánětlivé (antiflogistické), antivirové a antibakteriální.

Hořčiny a silice působí příznivě na trávicí trakt (amarum) – zvyšují tvorbu trávicích šťáv, žluči (cholagogum) a peristaltiku (pohyby) střev (prokinetika).
Zevně se používá odvar do koupelí při únavě, na hnisavé vyrážky, špatně se hojící rány a na křečové žíly a jako kloktadlo při zánětech horních cest dýchacích (rýma, zánět hrtanu, mandlí, nosohltanu, vedlejších dutin nosních), vhodný je pro zpěváky nebo řečníky.

Tradiční, lidové využití

Listy se používaly při anémii (chudokrevnosti), srdeční slabosti (selhávání srdce), onemocněních sleziny a při léčbě pohybového aparátu (revmatismu, bolestech kloubů a bolestech svalů, zad, krční páteře, v kříži).

V lidovém léčení byl volen u chronického onemocnění jater (žloutenka, zánět jater, hepatitida, ztučnění, steatóza jater, jaterní selhání, cirhóza jater, rakovina jater).

Dokázal také snižovat hladinu cukrů v krvi a byl tedy vhodný pro diabetiky.

Řepík dále pomáhal při zánětech močového měchýře a močových cest, v klimakteriu, u dětí při nočním pomočování, při onemocnění ledvin nebo při bílém výtoku a působil i jako diuretikum (močopudně).

Příznivě působil i na plíce – při léčbě tuberkulózy, rozedmy plic a zánětu průdušek (bronchitida).

Zevně se používal ve formě obkladů nebo koupelí na kožní zánětlivé onemocnění, lupénku, ekzémy, proti krvácení, na špatně se hojící rány nebo při vymknutí kloubů (např. kotníku). Mast se natírala na křečové žíly, bércové a rakovinové vředy. Jako kloktadlo je vhodný při chrapotu a namožených hlasivkách (až rakovině hlasivek).

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Řepík nemá žádné potvrzené nežádoucí účinky a je vhodný pro dlouhodobé používání i pro těhotné a kojící ženy.