Ožanka, Teucrium

Druhy

V České republice máme 7 druhů ožanek, z nichž pro léčebné účely se nejčastěji používá ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) a ožanka lesní (Teucrium scorodonia).

Výskyt

Kromě ČR je ožanka rozšířena také téměř po celé Evropě, na severu Afriky (Maroko, Alžírsko, Tunisko), na jihu Asie, v Austrálii a také v Severní, Střední i Jižní Americe.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru je kvetoucí nať s obsahem silic, tříslovin, hořčin, flavonoidů aj.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není v dnešní době využívána.

Tradiční, lidové využití

Tradičně ožanka pomáhala při potížích s trávicím traktem – poruchy trávení, zánět žaludku a tenkého střeva (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, divertikulitida, dráždivý tračník), anorexie, průjem (antidiaroikum), úplavice, plynatost, křeče střev, infekce (salmonela, zlatý stafylokok, streptokoky). Podporovala trávení (stomachikum) a vylučování žluči (cholagogum).

Vhodná byla i jako pomocník při dýchacích potížích, jako je například astma, zápal plic, zánět průdušek, tuberkulóza nebo vykašlávání krve. Prášek z květů se používal ke šňupání pro zástavu rýmy.

Jejího močopudného účinku se využívalo při revmatismu, dně, zánětu ledvin či močových kamenech. Dobře účinkovala také při impotenci.

Zevně se díky svým adstringentním (svíravým) vlastnostem aplikovala na hemoroidy, hnisající rány, bércové vředy nebo jako kloktadlo při zánětech v ústní dutině nebo jícnu.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.