Meloun, Citrullus

Druhy

Léčivé účinky jsou popisovány u melounu vodního (Citrullus vulgaris) a melounu kolokvinty (Citrullus colocynthis).

Výskyt

Meloun pochází z oblasti jihozápadní Afriky, ale postupně se rozšířil do všech teplých oblastí světa.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Užívanou částí je plod, případně sušené oplodí (kůra). Hlavními účinnými látkami jsou sacharidy, betakaroten, vit. B1, vit. B2, vit. C a kyselina listová a dále pak vonné silice a z minerálních látek hořčík, draslík a železo.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicína tuto rostlinu pro léčebné účely nevyužívá.

Tradiční, lidové využití

Lidově se šťáva z plodu melounu používala při ateroskleróze, hypertenzi (antihypertenzivum), revmatoidní artritida (antirevmatikum) a díky svým močopudným účinkům (diuretikum). Dále byla vhodná při poruchách jater (hepatoprotektivum), žaludečních vředech nebo dně (antiuratikum).

Sušené oplodí (kůra) byla doporučována stejně jako šťáva z plodů při hepatitidě, a dále pak při diabetu (antidiabetikum), otocích (např. nohou), chronickém kašli (antitusikum), zánětu očí (pálení, štípání, bolest očí, červené, zarudlé oči, zánět spojivek, zánět rohovky, zánět sítnice oka, retinitida, zánět duhovky oka) a zánětů střeva (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, divertikulitida, dráždivý tračník).

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.

Užívání je doporučeno až po předchozí konzultaci s lékařem.