Blín, Hyoscyamus

Druhy

Pro své léčivé účinky se používá blín černý (Hyoscyamus niger).

Výskyt

Blín roste v oblastech s mírným až teplým podnebím – ve střední a západní Asii, v celém mírném podnebném pásu Evropy, včetně České republiky a byl zanesen i do Severní Ameriky a Austrálie.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Z rostliny využíváme listy a nať, sbírané v době kvetení, tj. červen až srpen. V září se pak sbírají tobolky, ve kterých jsou ukryta semena. Po dozrání na slunci semena z tobolek vypadnou.
Rostlina je velmi jedovatá, při jejím sběru tudíž dodržujte bezpečnostní opatření! Nepijte, nejezte, ani nekuřte a po skončení sběru si vždy pečlivě umyjte ruce.

Využití podle moderní medicíny

Blín našel hlavní využití při neuropsychických onemocněních především díky obsahu alkaloidů hyoscyaminu, skopolaminu a atropinu (obdobně jako u rulíku). Skopolamin tlumí centrální nervovou soustavu, hyoscyamin a atropin mají aktivitu opačnou (dráždí CNS). Látky extrahované z blínu se používají při hysteriích, psychické podrážděnosti, nevolnosti z pohybu, Parkinsonově nemoci, k uvolnění křečí, případně k tlumení bolesti.

Tradiční, lidové využití

Dříve se kapky z blínu černého užívaly v očním lékařství k rozšíření zornic, ve středověku dokonce jako anestetikum při operacích.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Pozor! Rostlina je jedovatá, její použití při samoléčbě je velmi riskantní!

Raději se vždy poraďte se svým lékařem. Nebezpečná je zvláště u dětí, kdy podání i velmi malé dávky může být smrtelné.

Lehká otrava se projevuje ospalostí. Podání vyšší dávky může vyvolat halucinace, celkové nabuzení (excitaci) organismu, nepokoj, případně delirium.