Celer, Apium

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je miřík celer (Apium graveolens).

Výskyt

Celer se hojně vyskytuje v Evropě, Asii i Severní Americe.

Využití, indikace

V dnešní době je využíván v kuchyni jako zelenina nebo jako koření.

Užívaná část rostliny

Využívanou částí jsou listy, semena a bulvy.

Využití podle moderní medicíny

Celer nemá žádné, moderní medicínou potvrzené léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Tradiční léčitelství využívalo celer pro snížení hladiny cholesterolu v krvi (hypolipidemikum), pro snížení vysokého krevního tlaku (díky jeho působení jako vazodilatans, antihypertenzivum), při zácpě jako mírné projímadlo (laxativum) a také v prevenci vzniku rakoviny (především žaludku, tlustého střeva)a v prevenci i léčbě ledvinových kamenů (listy měli diuretický a zároveň antiseptický účinek), artrózy a dny, na trávení (stomachika).

Celer dále snižoval chuť k jídlu, čehož se využívalo pro snížení váhy při obezitě. Pročišťoval celý organismus díky jeho detoxikačním vlastnostem.

Na nervový systém působil uklidňujícím účinkem (sedativum), a proto byl doporučován při nespavosti, stresu a depresi (antidepresivum).

Dále měl celer schopnost regulovat hormony jak u mužů, tak u žen. Byl tedy vhodný při léčbě mužské impotence, neplodnosti u mužů i žen a používal se jako mírné afrodiziakum.

Díky obsahu silic působil jako antimikrobiální látka a léčil nachlazení, horečku, rýmu, angínu i chřipku. Bohatý obsah vitaminů a minerálních látek posiloval obranyschopnost organismu (imunostimulans).

Zevně pomáhal při léčbě lupénky, kopřivky, kožních vředů, ekzémů a proti vypadávání vlasů a lámání nehtů.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Při užívání celeru nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace. U citlivějších jedinců se může po konzumaci celeru vyskytnout alergická reakce.