Kozlík, Valeriana

Druhy

Významným druhem využívaným pro své léčivé účinky je kozlík lékařský (Valeriana officinalis).

Výskyt

Kozlík pochází z Evropy a přilehlých oblastí Asie.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru je oddenek s kořeny, který má velmi výrazný pach. Sbírá se v období od srpna do října. Mezi hlavní účinné látky patří seskviterpeny, monoterpeny a silice.

Kořen kozlíku je používán ve formě nálevu, extraktu nebo tinktury.

Využití podle moderní medicíny

Kozlík je využíván pro své spasmolytické (uvolňuje křeče hladké svaloviny např. u cév nebo v trávicím systému) a sedativní účinky.

Tradiční, lidové využití

Pomáhal při plynatosti, proti červům (anthelmintikum, antiprotozoikum), zvracení (antiemetikum), při žaludečních křečích a kolikách. Používal se i jako antidepresivum, při nespavosti, podrážděnosti a závratích.

Tradičně se kozlík využíval při neklidu, úzkosti (anxiolytikum), křečích, epilepsii (antiepileptikum), bolestech kloubů, bolestech hlavy, zánětlivých onemocněních, poruchách menstruace, v menopauze, při migréně (antimigrenikum), mdlobách, případně pro zesílení smyslových vjemů. Dále byl vhodný při arytmii (antiarytmikum), slábnutí zraku (poruchy vidění) ve stáří, cukrovce, dně, revmatismu, pro snížení pocení (antihidrotikum), při chřipce, proti kašli (antitusikum), píchání v boku a při úrazech.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Při užívání kozlíku se mohou objevit tyto nežádoucí účinky: podrážděnost, bolesti hlavy, srdeční poruchy (arytmie), nespavosti nebo žaludeční potíže (nevolnost). Dlouhodobé používání může poškozovat játra a může vznikat nepatrná návykovost.

Žádné kontraindikace nejsou popisovány.