Škumpa, Rhus
Druhy
Léčivých účinků je využíváno u těchto druhů škumpy: škumpa čínská (Rhus chinensis), škumpa vosková (Rhus succedanea) a škumpa smrdutá (Rhus venix).
Výskyt
Škumpa čínská spolu se škumpou voskovou jsou rozšířeny v Číně a Japonsku, případně také na Taiwanu, Srí Lance nebo v Koreji, Barmě, Thajsku a Malajsii. Oproti tomu v Severní Americe se vyskytuje škumpa smrdutá.
Využití, indikace
Užívaná část rostliny
Předmětem sběru jsou hálky s vysokým obsahem tříslovin, dále pak organických kyselin, flavonoidů a dalších látek. Mimo to je možné využít i kůru, listy nebo šťávu z listů.
Využití podle moderní medicíny
Moderní medicínou není v dnešní době využívána.
Tradiční, lidové využití
Tradiční léčitelství používalo škumpu pro její tonizační, detoxikační a antipyretický (snižující horečku) účinek.
Používala se pro zástavu krvácení (hemostatikum), při zvýšené krvácivosti (vykašlávání krve, krev ve stolici), pro snížení pocení, dále pak také při léčbě nemocí ústní dutiny a zubů (krvácení dásní).
Zevně se aplikovala na chronická kožní onemocnění, omrzliny, popáleniny nebo na špatně se hojící rány.
Kůra měla žlučopudné (cholagogum) a anthelmintické schopnosti, tj. příznivě působila proti střevním parazitům (salmonela, tasemnice). Šťáva z listů pomáhala při uštknutí hadem.
Sdílení
