Jilm, Ulmus

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je jilm habrolistý neboli jilm obecný nebo také jilm ladní (Ulmus carpinifolia neboli Ulmus minor).

Výskyt

Jilm se nachází v oblasti Evropy a Asie.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

V období od března do dubna se jako hlavní léčivá surovina sbírá kůra z mladých větviček, která obsahuje velké množství tříslovin, hořčiny, slizy, pryskyřice a kyselinu tannovou.

Využití podle moderní medicíny

V současnosti moderní medicína jilm nevyužívá.

Tradiční, lidové využití

Tradiční medicína využívala jilm při průjmů (antidiaroikum), podráždění žaludku, překyselení, plynatosti, revmatismu, dně, zánětu hrtanu a proti jarní únavě. Díky jeho dezinfekčním účinkům byl zevně aplikován na ekzémy, hemoroidy, k lepšímu hojení ran, na popáleniny, kožní záněty, při plísních a proti padání vlasů, otokům a boulím.

Tradiční užití bylo pro své močopudné (diuretikum) a potopudné (diaforetikum) vlastnosti. Dále byly bylině přisuzovány protizánětlivé (antiflogistické) a svíravé (adstringentní) účinky na trávicí trakt.

Míza z jilmu byla užívána u mužů proti plešatosti.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nežádoucí účinky ani kontraindikace nejsou popisovány.