Badyán, Illicium

Druhy

Pro svůj účinek je využíván pouze jeden druh – badyáník pravý (Illicium verum).
Pozor na záměnu s badyáníkem posvátným (Illicium religiosum), rostoucím v Japonsku, jehož plody jsou velmi jedovaté!

Výskyt

Badyáník roste v tropických a subtropických oblastech. Svůj původ má především v jižní Číně a severním Vietnamu, dnes se hodně pěstuje také v Japonsku a na Filipínách. V Číně byl pěstován již před 3000 lety a používán nejen jako koření, ale i jako léčivo.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Badyáník je menší stálezelený strom, jehož plodem je hnědý zdřevnatělý měchýřek, zpravidla složený do hvězdice o osmi paprscích. Právě plody jsou hlavní využívanou částí, obsahují totiž silice, z nichž nejvýznamnější je anethol – tutéž silici obsahuje i koření anýz – dále obsahují esenciální oleje a látky s antibakteriálními účinky. Vůní se podobá již zmiňovanému anýzu.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicína badyáníku pravému nepřisuzuje léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Naši předci však badyán používali k léčbě revmatismu, bolestí zad. Dále pomáhá při nadýmání i jiných problémech se zažíváním (stomachika), podporuje chuť k jídlu. Má také antibakteriální, antioxidační, analgetické, sedativní a močopudné účinky. Odpuzuje hmyz.
V dnešní době se velmi často používá v kuchyni jako koření. Je nedílnou součástí čínské, indické, vietnamské a malajské kuchyně. U nás se většinou přidává do svařeného vína, perníku, povidel nebo kompotů.
Z plodů i listů se získává éterický olej, který se poté přidává do mýdel, olejů na vlasy, orientálních parfémů, ústních vod a zubních past k osvěžení dechu a také do likérů.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Žádné nežádoucí účinky ani případné kontraindikace nejsou známy.