Bukvice, Betonica

Druhy

Pro své léčivé účinky je využívána bukvice lékařská (Betonica officinalis), neřadí se však mezi příliš významné léčivé rostliny.

Výskyt

Bukvice se vyskytuje prakticky v celé Evropě a v západní a střední Asii.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Sbíráme kvetoucí nať včetně přízemních listů v období od května do června. Mezi významné obsahové látky patří třísloviny, flavonoidy, deriváty kyseliny kávové, alkaloidy a malé množství silic.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicína využívá bukvici pro vysoký obsah tříslovin jako adstringens (stahující, svírající látka).

Tradiční, lidové využití

V lidovém užití byly této bylině přisuzovány antiseptické účinky, kterých se využívalo při zanícené sliznici trávicí trubice. Na sliznici totiž vytváří tenkou ochrannou vrstvu, která brání pronikání bakterií do krve (sepse).
Alkaloid stachydrin mírně zvyšoval srážlivost krve.
Na nervovou soustavu měla bukvice sedativní účinky, byla tedy vhodná při nespavosti a při bolestech hlavy.
Nabízelo se též užití proti astmatu.

Zevně se aplikovala na infekční kožní onemocnění – působila antisepticky a urychlovala hojení (špatně se hojící rány). Omývání těla nálevem z bukvice působilo při nadměrném pocení.

Tradiční medicína využívala bukvici při průjmech a zánětech sliznice žaludku a střev, zánětech žlučníku a žlučníkových, příp. ledvinných kamenech. Odvar z listů byl používán při žloutence, dně a revmatismu.
Dále byla doporučována při zánětech horních cest dýchacích (rýma, zánět nosohltanu, vedlejších dutin nosních) ve formě čaje (pro podporu vykašlávání), u žen při menstruaci tlumila bolesti a snižovala nadměrné krvácení, v kombinaci s dalšími bylinami působila pozitivně na klouby.
Zevně se přikládala na bércové vředy, plísňová onemocnění, rány a modřiny.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Bukvice nemá žádné prokázané nežádoucí účinky.
Pozor na užívání vyšších dávek v těhotenství – bukvice má stimulační účinky na dělohu. Tohoto efektu lze ale naopak využít při porodu.