Aralka, Aralia

Druhy

Mezi druhy s léčivými vlastnostmi se řadí aralka mandžuská (Aralia mandshurica), aralka srdčitá (Aralia cordata), aralka Schmidtova (Aralia schmidtii) a aralka kontinentální (Aralia continentalis).

Výskyt

Aralky jsou rozšířeny téměř po celém světě, záleží na konkrétním druhu. Nejvíce využívaná aralka mandžuská je typickou rostlinou Dálného východu.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Pro léčebné účely se používají kořeny, které obsahují saponiny (aralosidy) a dále pak silice, glykosidy a pryskyřice.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicína aralkám nepřisuzuje žádné léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

V tradičním léčitelství jsou aralky považovány za rostliny se stimulačními účinky a adaptogeny (zvyšují odolnost organismu při fyzické i psychické zátěži). Používaly se jako tonizující látka při únavě, depresích (antidepresivum) a k rekonvalescenci po těžkých onemocněních.

Dále pak při impotenci, nízkém krevním tlaku, astmatu, tuberkulóze, cukrovce (antidiabetikum, hypoglykemikum) nebo zažívacích potížích, nechutenství, nadýmání (karminativum).

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Užívání aralky je kontraindikováno při vysokém krevním tlaku (hypertenzi), epilepsii a nespavost.