Parcha, Leuzea, Maral

Druhy

Pro své léčivé účinky se využívala parcha saflorová (Leuzea carthamoides nebo také Rhaponticum carthamoides), známá také pod názvem maralí kořen.

Výskyt

Parcha pochází z oblasti Sibiře a východního Kazachstánu. Dnes se pěstuje i v Rusku a na několika místech v Evropě.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Léčivou surovinou je zde oddenek s kořeny, listy a nať. Oddenek sklízíme na podzim třetího roku, nať již v červnu. Mezi účinné látky obsažené v těchto částech patří flavonoidy, triterpenové glykosidy, alkaloidy, saponiny, třísloviny, silice.

Využití podle moderní medicíny

Parcha není dnešní moderní medicínou využívána.

Tradiční, lidové využití

Lidové léčitelství využívalo parchu jako adaptogen pro celkové posílení organismu, pro zmírnění nežádoucích reakcí při stresu, pro zlepšení koncentrace a paměti, pro snížení hladiny cukrů (hypoglykemikum), tuků a cholesterolu v krvi (hypolipidemikum) a pro mírné zvýšení krevního tlaku při hypotenzi.

Dále pomáhala při depresích, bolestech hlavy, únavě (chronický únavový syndrom), při léčbě rakoviny, boreliózy a mononukleózy, při oslabené imunitě (imunostimulans), poruchách menstruace, při impotenci, problémech s neplodností (plodnosti u mužů i žen) a působila jako afrodiziakum. Zvyšovala také ukládání bílkovin do svalů (anabolika).

Zevně pomáhala při ekzémech a padání vlasů a zlepšovala jejich kvalitu (lesk, pružnost, pevnost).

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Jelikož tato rostlina stimuluje celý organismus, pozor na její užívání ve večerních hodinách, podobně jako káva totiž může způsobovat nespavost. Žádné další nežádoucí účinky ani kontraindikace nejsou popisovány.