Paprika

Druhy

Využívaným druhem je paprika roční (Capsicum anuum).

Výskyt

Paprika pochází ze Střední Ameriky a Turecka.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Užívanou částí papriky jsou její plody sbírané v období plné zralosti, tj. od července do září. Hlavními účinnými látkami obsaženými v paprice jsou alkaloidy (kapsaicin, který je ve vyšších množstvích obsažen jen v pálivých druzích; způsobuje ostrou chuť papriky), betakaroteny a vit. C.

Pálivá forma papriky je označována jako chilli, nepálivá jako kapie. Paprika, ať už sladká, červená nebo pálivá, se používá především jako koření a jako potravina (paprika jako zelenina).

Využití podle moderní medicíny

Díky obsahu vitaminu C má paprika antioxidační účinky, působí proti volným radikálům.

Tradiční, lidové využití

Tradičně se paprika využívala pro podporu chuti k jídlu při nechutenství a pro podporu trávení (stomachikum), pro zvýšení tvorby slin, žaludeční šťávy i trávicích enzymů (karminativum), při zácpě jako mírné projímadlo, proti plynatosti, pro zlepšení cirkulace krve, při léčbě anémie a v prevenci rakoviny. Posilovala oslabenou imunitu (imunostimulans).

Betakaroteny zpomalují proces stárnutí a chrání pokožku před slunečním zářením.

Zevně se používala pro její antimikrobiální působení, při hemoroidech, zánětu pohrudnice, revmatismu, zánětu kůže a pro prokrvení pokožky (derivans).

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Při běžném užívání nemá žádné nežádoucí účinky. Ve vyšších dávkách však alkaloid kapsaicin působí dráždivě na sliznici a vyvolává zánět, případně průjmy, bolesti břicha apod.

Kontraindikací jsou žaludeční vředy.