Pivoňka, Paeonia

Druhy

Medicínsky a farmaceuticky využívanými druhy jsou pivoňka lékařská (Paeonia officinalis), pivoňka bělokvětá (Paeonia lactiflora) nebo pivoňka křovitá (Paeonia arborea).

Výskyt

Pivoňka pochází z oblasti Středozemního moře, dnes ji nalezneme také ve střední Evropě. V České republice se pěstuje pro okrasné účely.

Využití, indikace

Díky jejímu krásnému zbarvení je využívána jako korigens barvy a vůně v čajových směsích.

Užívaná část rostliny

Z pivoňky sbíráme v období od května do června korunní lístky plně rozvinutých květů (pouze u červeně kvetoucích rostlin). V menší míře se sbírají také kořeny a semena. Kořeny obsahují alkaloid peregrinin, antokyanový glykosid paeonin, třísloviny a silice (peonol), květy antokyanová barviva a sliz.

Využití podle moderní medicíny

Pivoňka nemá oficiální medicínou potvrzené léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Pivoňka měla protikřečové (spasmolytické), protizánětlivé (antiflogistické) a zklidňující (sedativní) účinky. Působí proti nadměrnému srážení krve (antitrombotikum). Protikřečového účinku se využívalo zejména při obtížích s trávicím traktem – uvolňovala zvýšené napětí v žaludku a střevech, zpomalovala střevní peristaltiku a pomáhala při zvracení, průjmech (antidiaroikum) a kolikách.

Zevně se odvar z pivoňky používal na záněty kůže způsobené alergickou reakcí.

V lidovém léčitelství byla používána pro léčbu močových kamenů, ledvinových kolik, nepravidelné menstruace, epilepsie, bolestí hlavy i celého trávicího traktu (analgetikum), depresí, dny, revmatismu, astmatu, hemoroidů a boreliózy.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Pivoňka je mírně jedovatá rostlina, proto ji užívejte s velkou opatrností a jen v malých dávkách. Nejlépe se před jejím užíváním poraďte se svým lékařem.

Vyšší dávky mohou vyvolávat nepříjemné nežádoucí účinky – zánět žaludku, zvracení, křeče a průjem.

Neužívejte v těhotenství a v době kojení a nepodávejte dětem.