Saturejka, Satureia

Druhy

Druhem významným pro své léčivé účinky je saturejka zahradní (Satureja hortensis).

Výskyt

Saturejka původně pochází z oblasti Středozemního moře a jihovýchodní Asie.

Využití, indikace

Dnes je saturejka používána v kuchyni jako koření. Je jednou ze složek koření čubrica.

Užívaná část rostliny

Léčivou surovinou je kvetoucí nať, kterou sklízíme od července do srpna. Mezi hlavní obsahové látky patří silice (karvakrol, p-cymol, borneol, thujon), třísloviny, sliz, pryskyřice a minerální látky.

Využití podle moderní medicíny

Saturejka nemá žádné, oficiální medicínou potvrzené léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Lidové léčitelství využívalo saturejku především pro její schopnost zvyšovat krevní tlak při hypotenzi, k tlumení tachykardie a jako kardiotonikum. Dále pozitivně působila na trávicí trakt díky jejím spasmolytickým (křeče uvolňujícím), adstringentním (svíravým), antibakteriálním a antiflogistickým (protizánětlivým) účinkům.

Léčila záněty žaludku a střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, divertikulitida), plynatost (karminativum), průjmy, bolesti břicha, působila i proti střevním parazitům (anthelmintikum, antiprotozoikum) a celkově podporovala trávení (stomachikum).

Saturejka měla močopudné (diuretické) účinky, pomáhala při poruchách menstruace, při impotenci a měla i účinky afrodiziakální. Na dýchací cesty působila dezinfekčně, léčila astma, usnadňovala vykašlávání (expektorans). Tlumila pocit žízně u diabetiků.

Zevně pomáhala při bodnutí hmyzem, mastné pleti a hojila rány.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Při užívání běžných terapeutických dávek nejsou u saturejky popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace (kromě těhotenství). Při podání vyšších dávek může docházet k podráždění trávicího traktu (nechutenství), poruchám jater, ledvin.