Stemona

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je stemona hlíznatá (Stemona tuberosa), až 10 m dlouhá bylinná liána. Podobně lze využít i stemonu přisedlolistou (Stemona sessilifolia), stemonu japonskou (Stemona japonica) nebo stemonu kočinčínskou (Stemona cochinchinensis).

Výskyt

Původně pochází z oblasti Číny, ale dnes se nachází např. i v Indii, Indonésii, Japonsku a na Filipínách.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru je kořen obsahující především alkaloidy (stemonin, isostemonin, paipunin).

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou nejsou této rostlině přisuzovány žádné léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Lidové léčitelství využívalo stemonu při potížích s dýchacím traktem. Pomáhala při léčbě bronchitidy, chronického kašle, černého kašle a tuberkulózy. Vhodná byla při revmatismu (antirevmatikum) a průjmu (antidiaroikum).

Díky obsahu alkaloidu stemoninu měla baktericidní účinky, pro které se používala při léčbě cholery nebo břišního tyfu.

Měla anthelmintické účinky (hubila parazity), jichž se využívalo pro hubení vší ve vlasech, roupů, škrkavek a dále pak při bakteriálních mykózách.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Rostlina je jedovatá! Nepřekračujte doporučené denní dávkování!