Ambrózie, Ambrosia

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je ambrózie peruánská (Ambrosia peruviana) zvaná marco. Typická je pro ni velmi intenzivní vůně.

Výskyt

Rozšířena je v oblasti Severní a Jižní Ameriky.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Využívána je celá kvetoucí nať obsahující především silice, alkaloidy, monosacharidy aj.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není využívána, zatím je testována pro své protinádorové a antibakteriální vlastnosti.

Tradiční, lidové využití

Tradiční peruánská medicína využívala analgetického účinku ambrózie při bolestech žaludku, kloubů (revmatoidní artritida), hlavy (i migréně) nebo při potížích při menstruaci. Působila protizánětlivě a tonizačně, podporovala psychiku a snižovala svalové napětí.

Doporučována byla při nachlazení, chřipce (antivirotikum), kašli (expektorans), rýmě nebo při astmatu, zánětu hrtanu, nosohltanu, vedlejších dutin nosních, průdušek.

Zevně se odvar z rostliny přikládal na bolavé klouby při revmatismu, na záněty kůže nebo při svalových křečích. Účinná byla i jako repelent proti hmyzu.

Dříve se používala i při léčbě nervových poruch (stařecká skleróza, Parkinsonova choroba) a jako antibakteriální a protinádorová látka. Inkové ji navíc používali k balzamování těl zemřelých.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Neužívejte v těhotenství a při kojení! Nepodávejte dětem do 3 let!

Nekombinujte s dalšími přípravky obsahujícími efedrin.