459 popsaných nemocí, 517 článků bylin, 180 článků potravin, 136 skupin léčiv, 26 vitaminů a minerálních látek

Lžičník, Cochlearia

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je lžičník lékařský (Cochlearia officinalis). Název získal od tvaru svých listů, které svým tvarem připomínají právě lžičku.

Výskyt

Původně se lžičník vyskytoval v přímořských oblastech západní a severní Evropy. V dnešní době se vyskytuje už i v evropském vnitrozemí.

Lžičník, Cochlearia

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru jsou především listy. Je možné využívat i kvetoucí nať nebo plod. Mezi hlavní účinné látky obsažené v rostlině patří hořčiny, silice, třísloviny, glykosidy (glykokochlearin) a vit. C.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není v dnešní době využíván.

Tradiční, lidové využití

Lidově se díky vyššímu obsahu hořčin používal zejména pro zlepšení trávení (stomachikum), podporu chuti k jídlu a nechutenství, nadýmání. Byl součástí redukčních čajových směsí (obezita), měl močopudné a antiseptické účinky.

Jelikož obsahuje poměrně velké množství vit. C, byl dříve využíván námořníky jako prevence kurdějí, nemoci způsobené právě nedostatkem tohoto vitaminu.

Na kůži má dráždivě účinky (derivans), proto se používal při revmatismu a na špatně se hojící rány. Ve formě kloktadla byl vhodný při zánětech dásní, parodontóze, ústní dutiny a při angíně.

Kromě léčebných účelů se používá i v kuchyni. Naklíčená semena jsou výbornou součástí například zeleninových salátů.

 

 

Prha, Arnica
Skočec, Ricinus
„Není na světě bylina, aby na něco nebyla.“
Housenice čínská, Cordyceps
Lotos, Nelumbo

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.

Lžičník, Cochlearia

Sdílení

Kolovník, Kola, Cola
Oves, Avena
„Na každou nemoc vyrostla bylina.“
Yzop, Hyssopus
Rehmanie, Rehmannia