Oreláník, Bixa

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je peruánský stálezelený keř oreláník barvířský (Bixa orellana), známý spíše pod názvem achiote.

Výskyt

Původně pochází z oblasti Jižní a Střední Ameriky, dnes je ale rozšířen například i v jihovýchodní Asii.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Používanou částí jsou semena, listy a kůra. Mezi jejich hlavní účinné látky se řadí silice, flavonoidy (apigenin, hypoaletin, kosmosin), saponiny, třísloviny, kyselina gallová aj. Pro semena je typický obsah žlutooranžového barviva bixinu.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není v dnešní době využíván.

Tradiční, lidové využití

V tradičním léčitelství byla tato rostlina významná především pro své příznivé účinky na vylučovací a trávicí trakt. Díky jejím protizánětlivým, močopudným a žlučopudným účinkům pomáhala při léčbě ledvinových kamenů, zánětů močových cest a močového měchýře, zánětů prostaty, benigní hyperplazie prostaty, dny, potíží s trávením, nadýmání, průjmů (antidiaroikum), pálení žáhy, bolestí břicha a vysoké hladiny cholesterolu v krvi (hypolipidemikum).

Dále se používala při nachlazení, rýmě, kašli (expektorans), zánětu mandlí (angíně), horečce (antipyretikum) a horečnatých infekčních onemocněních - malárii, žloutence (hepatoprotektivum) či kapavce.

Zevně se ve formě odvaru aplikovala na infekce kůže a pro lepší hojení ran.

Kromě léčebných účelů jsou plody využívány k barvení potravin (sýrů, ryb, masa, rýže), látek, vlny a uměleckých předmětů. Barvivo je také používáno v kosmetice, např. k barvení balzámů na rty, opalovacích krémů, mýdel apod.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Dosud není vyjasněn vliv na hladinu cukrů v krvi, a proto užívání této rostliny není doporučováno diabetikům.

Neužívejte v těhotenství!