Kafrovník, Camphora

Druhy

Farmaceuticky a lékařsky významným druhem je skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), u nás je též jako koření vyžívaný skořicovník.

Výskyt

Kafrovník se vyskytuje v asijských státech – jako je například Čína, Malajsie, Taiwan nebo Japonsko.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Z kafrovníku využíváme kafr izolovaný z vonné silice kořenů a dřeva. Z obsahových látek je nejvýznamnější silice a safrol. V současné době je ale přírodní kafr spíše nahrazován kafrem syntetickým (umělým).

Využití podle moderní medicíny

Kafrovník má potvrzené pozitivní účinky při srdeční arytmii, napětí hladké svaloviny trávicího traktu (má spasmolytický účinek). Působí příznivě při nízkém krevním tlaku, kašli, zánětu průdušek (bronchitida), při revmatismu (antirevmatika, působí jako analgetikum a prohřívající rubefaciens) a má diuretický (močopudný) a diaforetický (potopudný) účinek.

Nejčastěji se přidává do mastí a gelů, rychle se vstřebává do kůže a způsobuje lokální prokrvení a hřejivý pocit.

Tradiční, lidové využití

Stimuloval centrální nervovou soustavu (mírné psychostimulans).

Dříve se využíval pro stimulaci srdeční funkce a dýchání, dnes se však v této indikaci již nepoužívá (kvůli špatnému vstřebávání a toxicitě). Zevně se aplikoval na pohmožděniny, modřiny, vymknuté klouby, při dně a bolestech pohybového aparátu (kloubů, kolen, kotníků, krční páteře, kyčlí, lokte, nohou, paty, ramene, ruky, rukou, svalů, úst, čelisti, v kříži, zad, zápěstí).

V minulosti se často používal jako odpuzovač hmyzu.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Při užívání velmi vysokých dávek se kafrovník může stát až smrtelným. Toxická dávka je 2,5g. Při užívání doporučených dávek nemá žádné nežádoucí účinky.