Bříza, Betula
Druhy
Na světě existuje kolem 120 druhů bříz, z toho 10 druhů roste na území České republiky. Lékařsky nejvýznamnějšími jsou: bříza bělokorá neboli bříza bradavičnatá (Betula pendula, Betula verrucosa), bříza pýřitá (Betula pubescens), bříza tuhá (Betula lenta), bříza žlutá (Betula lutea), bříza japonská (Betula ermanii) a bříza mandžuská (Betula platyphylla).
Výskyt
Břízy se vyskytují v mírném podnebném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky, ale i za severním polárním kruhem.
Využití, indikace
Užívaná část rostliny
Pro své léčivé účinky se v období od dubna maximálně do začátku června sbírají mladé, světle zelené listy bez jehněd. V tuto dobu mají totiž nejvyšší obsah těkavého, silně aromatického oleje, jehož obsah se stářím listů klesá. Účinnými látkami obsaženými v listech jsou flavonoidní glykosidy, saponiny, triterpeny, pryskyřice, silice a vysoký obsah vitaminu C.
Lidové léčitelství využívalo i březové pupeny sbírané brzy na jaře, kůru (sběr od března do dubna) a březovou vodu neboli mízu (sbíranou v březnu až dubnu mělkým navrtáváním kmene stromu).
Využití podle moderní medicíny
Odvar z listů má díky obsahu silic a flavonoidů silné diuretické (močopudné) účinky. Výhodou je, že nedráždí ledviny. Používá se i jako desinficiens vylučovací soustavy (pálení při močení, tmavá moč, záněty močových cest, močového měchýře.
Březové listy bývají nejčastěji součástí čajových močopudných směsí. Kromě diuretických čajů můžeme listy břízy nalézt v čajových směsích proti horečce (antipyretikum) a to hlavně díky svému potopudnému účinku.
Zevně se využívá březový dehet získaný destilací, který má antimikrobiální účinky a zároveň dráždí pokožku, prokrvuje ji (derivans). Je vhodný pro léčbu svrabu.
Podle nejnovějších farmaceutických výzkumů triterpeny obsažené v listech mají protinádorovou aktivitu a tlumivý účinek na virus Epstein-Barrové, což je virus způsobující infekční mononukleózu.
Tradiční, lidové využití
Tradiční fytoterapie využívala březové listy revmatismu, pro čištění krve (detoxikační látka) a snížení vysokého cholesterolu (hypolipidemika).
V dobách minulých byla tato bylina užívána na mnohá onemocnění vylučovací soustavy (glomerulonefritida, zánět ledvin), při tvorbě močových kamenů a při zvýšené koncentraci kyseliny močové v krvi (tzn. při dně).
Obsah vitaminu C zlepšuje celkovou obranyschopnost organismu.
Březová kůra se dříve užívala při průjmech, pupeny při zánětu slinivky, při nedostatku vápníku v kostech a pro stimulaci u poruch jater (hepatoprotektiva).
Březový dehet měl své využití při kožních problémech – lupénka, ekzémy, lišeje a další kožní problémy.
V dnešní době je bříza používána v kosmetice v přípravcích na vlasy – zabraňuje padání vlasů a tvorbě lupů.
Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)
Bříza nemá žádné prokázané nežádoucí účinky, její užívání je relativně bezpečné. Není ale vhodné dlouhodobě podávat vyšší dávky kvůli možnému mírnému rozpadu červených krvinek (hemolytická anémie).
Nedoporučuje se při edémech (hromadění vody v těle) a zhoršené činnosti ledvin a srdce (srdeční selhávání).