Oměj, Aconitum

Druhy

Využívanými druhy díky svým léčivým účinkům jsou oměj Karmichelův (Aconitum carmichaeli), oměj Kuzněcovův (Aconitum kusnezoffii), oměj Fišerův (Aconitum fischeri), oměj japonský (Aconitum japonicum) a oměj Fortunův (Aconitum fortunei).

Výskyt

Většinou se výše zmíněné druhy vyskytují v oblasti Číny, Koreje, Mongolska nebo Japonska.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru je kořen, jehož hlavními obsahovými látkami jsou alkaloidy (aconitin, hypaconitin, mesaconitin apod.).

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicína této rostlině nepřisuzuje léčivé účinky. Rostlina je jedovatá.

Tradiční, lidové využití

Tradičně oměj působil jako analgetikum při bolestech hlavy, břicha, kloubů (revmatismus) a ischiasu. Dále pomáhal při léčbě pohmožděnin, kožních problémů nebo svalových křečí.

Oměj se používal při nadměrném pocení (antihidrotikum), otocích, průjmu a nadměrném močení.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Pozor! Čerstvá rostlina je jedovatá! Před použitím je nutné ji nejprve několik dní máčet ve vodě a následně povařit.

Neužívejte při horečce a v těhotenství. Nekombinujte s kyselými potravinami, vejci, tofu Loubincem, a lékořicí uralskou.