Segesbeskie, Siegesbeckia

Druhy

Pro své léčivé účinky je využívána segesbeskie východní (Siegesbeckia orientalis), segesbeskie pýřitá (Siegesbeckia pubescens) a segesbeskie olysalá (Siegesbeckia glabrescens).

Výskyt

Najdeme ji především v oblasti jihovýchodní Asie (Korea, Čína, Japonsko, Indie, Laos, Vietnam, Filipíny) a dále pak v Rusku na Dálném Východu. Kromě této oblasti se vyskytuje například i na Madagaskaru.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru je nať, jejíž významnou účinnou látkou je darutosid, látka působící především při problémech na kůži.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není v dnešní době využívána.

Tradiční, lidové využití

Lidové léčitelství přisuzovalo této rostlině pozitivní účinky při bolestech kloubů (analgetikum, antirevmatikum), slabosti nebo ztuhlosti končetin, a to zejména jako následek mozkové mrtvice. Na organismus působila detoxikačně.

Zevně se přikládala při hnisavých kožních infekcích a ekzémech. V rostlině obsažený darutosid zajišťoval hojení jizev po akné, popáleninách nebo striích tím, že podporoval rekonstrukci kolagenových a elastinových vláken ( keratoplastika).

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.