Rehmanie, Rehmannia

Druhy

Druhem vykazujícím léčivé účinky je rehmanie lepkavá (Rehmannia glutinosa).

Výskyt

Rehmanie je nejvíce rozšířena v Číně, Mongolsku, Japonsku, Koreji a Vietnamu.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Z rehmanie je využíván její kořen, jehož hlavními účinnými látkami jsou glykosidy (rehmanniosidy, catalpol) a steroidní látky (sitosterol, kampesterol).

Využití podle moderní medicíny

Rehmanie nemá žádné moderní medicínou využívané léčivé účinky.

Tradiční, lidové využití

Tradičně se kořen rehmanie používal čerstvý, sušený nebo i sušený a následně povařený. Podle toho se lišily i jeho účinky.

Čerstvý kořen pomáhal při horečkách (antipyretikum), krvácivosti (antitrombotikum), zvracení krve, krvi v moči, krvi ve stolici (hemostatikum), mdlobách, zvracení krve, zácpě (laxativum), infekční hepatitidě (hepatoprotektivum) a usnadňoval vykašlávání u kašle (expektorans).

Sušený kořen byl vhodný při léčbě zvýšené krvácivosti, poruch menstruace nebo při hubnutí (antiobezitikum při nadváze).

Kořen vařený byl využíván při anémiích, krvácení z dělohy, předčasné ejakulaci, nočním pocení nebo celkové slabosti.

Tepelně upravenou drogu (bez vína) – měla, podobně jako syrová rostlina, protikrvácivé účinky - při krvi v moči, vykašlávání krve, krvácení z nosu nebo dělohy, při poruchách menstruace.

Osmažená droga (s vínem) byla doporučována při anémii, závratích, slabosti, nočním pocení, předčasné ejakulaci nebo nepravidelné menstruaci.

Obecně měla rehmanie navíc i močopudné účinky (diuretikum), byla schopna snižovat hladinu cukrů v krvi (hypoglykemikum, antidiabetikum u cukrovky), podporovala růst svalů (padání vlasů), působila jako tonikum.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Neužívejte při poruchách trávení, tj. nechutenství, pocitu plnosti v žaludku, příp. při průjmu.

Užívání rehmanie není vhodné pro děti, těhotné a pro osoby s transplantáty.