Boryt, Isatis

Druhy

Léčivé účinky jsou popisovány u borytu barvířského (Isatis indigotica).

Výskyt

Boryt původně pochází z oblasti Číny. V dnešní době je však rozšířen i v západní Asii, ve Středomoří nebo také v Latinské Americe.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru jsou listy, případně kořeny. Typický je obsah barviv (indigotin, indirubin).

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není pro léčebné účely využíván.

Tradiční, lidové využití

Listy byly významné pro své detoxikační, antivirové a antimikrobiální účinky. Byly využívány při horečce (antipyretikum), angíně, bolestech v krku, příušnicích, zápalu plic, klíšťové encefalitidě nebo zánětu jater. Pomáhaly při léčbě vysokého krevního tlaku (antihypertenzivum), nádorového bujení (protinádorové účinky) nebo kožních problémů (zánět kůže, pásový opar).

Kořen má podobně jako listy antivirový účinek, čehož se využívalo při léčbě plicních infekcí (rýma, zánět hrtanu, nosohltanu, vedlejších dutin nosních i průdušek, plic), infekční hepatitidě (hepatoprotektivum, poruchy funkce jater) nebo zánětu mozkových blan, mozku.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Nežádoucí účinky ani kontraindikace nejsou popisovány.