Camu camu, Myrciaria

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je stálezelený strom s názvem camu camu (Myrciaria dubia).

Výskyt

Rozšířen je především v deštných pralesech Jižní Ameriky (Peru, Brazílie).

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru jsou plody, které jsou dužnaté a hlavně velmi kyselé. Jsou bohaté na vitamíny (vit. C, vit. B2 a vit. B3) a minerály (železo, fosfor, sodík, draslík, vápník).

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není pro léčbu využíván.

Tradiční, lidové využití

Tradičně byl ceněn pro velmi vysoký obsah vitaminů, především tedy vit. C, kterého obsahuje asi třicetinásobek oproti běžnému pomeranči. Díky tomu působil antioxidačně (odstraňoval z těla volné radikály a zpomaloval stárnutí) a imunostimulačně.

Doporučován byl v prevenci proti virovým onemocněním (např. Herpes simlex viru, který může způsobovat opar rtu či pásový opar; vir chřipky) nebo nachlazení. Vhodný byl při astmatu, kašli a zánětu průdušek, plic, nebo rýmě, zánětu hrtanu, nosohltanu, vedlejších dutin nosních.

Rovněž pomáhal při problémech s očima (katarakta, glaukom), s kůží nebo při onemocnění kardiovaskulárního systému (ateroskleróza, anémie). Příznivě působil i v prevenci nádorového bujení (protirakovinná látka).

Dále se používal při únavě, chronickém únavovém syndromu, depresích (antidepresivum), demenci, Alzheimerově a Parkinsonově chorobě, stařecké skleróze, úzkostech, nervozitě, bolestech hlavy či zubů (analgetikum), migréně a pro své protizánětlivé účinky i při zánětech dásní nebo kloubů.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Při dodržení doporučené denní dávky nejsou popisovány žádné nežádoucí účinky. Vyšší dávky však mohou vést k průjmu.