Dub, Quercus

Druhy

Po celém světě najdeme kolem 500 druhů dubů. Farmaceuticky a medicínsky významnými druhy jsou: dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), dub pýřitý (Quercus pubescens), dub korkový (Quercus suber), dub cer neboli dub slovenský (Quercus cerris) a dub barvitý (Quercus infectoria).

Výskyt

Duby se vyskytují převážně v Severní Americe, severní Asii a méně také v Evropě (vč. České republiky).

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Na jaře (březen až duben) se sbírá mladá, lesklá kůra z větví nebo kmenů. Na podzim je možné sbírat i plody (žaludy).
Nejvýznamnějšími obsahovými látkami kůry jsou třísloviny s kyselinou elagovou, flavonoidy, hořčiny a pryskyřice. Žaludy obsahují až 40% škrobu, dále pak cukry, bílkoviny, mastný olej a třísloviny.

Využití podle moderní medicíny

Díky vysokému obsahu tříslovin má dub především adstringentní (svíravé) účinky. Ty zabraňují prostupu krve přes kapiláry při zánětech trubice trávicího traktu a pomáhají při průjmech (antidiaroika). Současně působí i antibakteriálně a protizánětlivě. Odvar z kůry se používá při cirhóze jater a při otravách těžkými kovy (olovo, železo) nebo alkaloidy. Je vhodný také pro léčbu žilních onemocnění (venofarmaka).
U žen se užívá při nadměrné a dlouhotrvající menstruaci.

Zevně se účinků tříslovin využívá při nadměrném pocení, zejména při pocení rukou a nohou (antihidrotika), při léčbě omrzlin a nejrůznějších kožních onemocněních a jako kloktadlo pro léčbu zánětů v dutině ústní (rýma, zánět hrtanu, mandlí, nosohltanu, vedlejších dutin nosních).

Velmi blahodárný účinek má i při léčbě popálenin I. a II. stupně, kdy svými svíravými účinky zabraňuje dalším ztrátám lymfy.
Dub barvitý poskytuje také další lékopisnou surovinu, tzv. duběnky. Jsou to kulaté útvary, hálky, vznikající po napadení pupenů hmyzem - žlabatkou listovou. Poté co žlabatka opustí duběnku, ta obsahuje až 70% tříslovin.

Tradiční, lidové využití

Dříve se čaj z listů podával dětem při nočním pomočování. Používal se také do čajových směsí pro čištění krve (detoxikační látka), dále při rozedmě plic, krvácení z plic a vykašlávání krve.

Zevně se přikládal ve formě obkladů na plísňová onemocnění kůže, ekzémy, proti svrabu, na hnisavé a špatně se hojící rány a na svědění konečníku, hemoroidy, řitní trhliny.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Dub nemá žádné potvrzené vedlejší účinky.
Zevně se nesmí používat při rozsáhlejších nekrózách kůže a sliznic, popáleninách III. stupně a při poleptání.
Nedoporučuje se užívat dlouhodobě, tanin obsažený v tříslovinách je mírně karcinogenní (rakovinotvorný).