Konvalinka, Convallaria

Druhy

Nejvýznamnějším druhem je konvalinka vonná (Convallaria majalis).

Výskyt

Je rozšířena po celé Evropě kromě její nejsevernější a nejjižnější části, v severní Asii i Severní Americe.

Využití, indikace

Kromě léčivých účinků našla konvalinka své uplatnění při výrobě mýdel, voňavek a šňupacích tabáků.

Užívaná část rostliny

Sbírají se listy (od dubna do června), nať (v květnu a červnu), květy (také v květnu, červnu) i kořen (od října do listopadu). Hlavními obsahovými látkami jsou steroidní saponiny (konvalamarosid), glykosidy (konvalatoxin, konvalosid, …), flavonoidy a silice.

Využití podle moderní medicíny

Kvůli riziku otravy se v dnešní době konvalinka příliš nevyužívá.

Tradiční, lidové využití

V historii byla konvalinka užívána na srdeční arytmii, srdeční nedostatečnost (kardiotonikum) a jako močopudná látka (diuretikum).

Dříve byla konvalinka využívána jako prostředek pro celkové posílení srdce a také mozku (kognitiva a nootropika), k odstranění edémů, při epilepsii a mozkové mrtvici. Květy byly používány proti pihám a kýchání. Vodou z konvalinky se zase potíraly ruce a ramena pro odstranění chvění rukou.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Pozor na předávkování, konvalinka vonná je jedovatá rostlina! K otravě může dojít při konzumaci čerstvých plodů nebo při žvýkání stonků nebo listů. Otrava se projevuje zvracením, průjmem, zvýšeným močením, závratěmi nebo křečemi svalů.