Prha, Arnica

Druhy

Farmaceuticky a medicínsky významným druhem je prha chlumní (Arnica montana), nazývaná též jako prha arnika nebo arnika horská.

Výskyt

Arnika je rozšířena po celém území Evropy, kromě její jihovýchodní části. Hlavní oblastí výskytu je střední Evropa. Arnika je horská bylina, a proto ji často najdeme v Alpách, Tatrách a u nás hlavně na Šumavě a v Krkonoších.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Hlavní léčivou surovinou je květ arniky, který obsahuje především flavonoidy (kvercetin, luteolin, astragalin), slizy a silice. Sbírají se v období od června do srpna. Na podzim se vykopávají oddenky s kořeny. Před rozkvětem, tj. v květnu, se sbírají listy. Lidové léčitelství využívalo vždy celou rostlinu.

Využití podle moderní medicíny

Kvůli její toxicitě se v dnešní době užívá pouze zevně při léčbě omrzlin, pohmožděnin, vykloubenin, výronů a pro lepší hojení ran. Arnika má protizánětlivé (antiflogistické) a dezinfekční.

Vnitřně se užívá pouze v homeopatických koncentracích.

Tradiční, lidové využití

Lidové léčitelství využívalo arniku pro léčbu onemocnění kardiovaskulárního systému, jelikož působila jako kardiotonikum. Pomáhala při angině pectoris, mozkové mrtvici, trombóze žil, křečových žilách nebo při ateroskleróze. Dále se používala při astmatu a horečkách (antipyretikum).

Zevně se arniková mast natírala na bolavé klouby při dně a revmatoidní artritidě a také na opary, akné, bradavice, otoky nohou nebo při bolesti zubů.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Arnika je zařazena mezi jedovaté rostliny! Je nebezpečná pro děti!

Vnitřně neužívejte při samoléčbě, ale vždy až po předchozí konzultaci s lékařem! Arnika dráždí sliznice a otrava se projevuje těžkými záněty žaludku a střev, svalovým ochrnutím a později až smrtí.

Nepoužívejte v těhotenství a době kojení!