Podběl, Tussilago

Druhy

Farmaceuticky a medicínsky významným druhem je podběl lékařský (Tussilago farfara), někdy také nazývaný jako podběl obecný.

Výskyt

Podběl lékařský je rozšířen po celé Evropě, v horských oblastech severní Afriky, v Asii a také v Severní Americe.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Používanou částí je květ (sběr od března do dubna) a list (sběr od května do července). Mezi hlavní obsahové látky se řadí slizy, flavonoidy, alkaloidy a fenolické kyseliny.

Využití podle moderní medicíny

Podběl působí protizánětlivě (antiflogisticky), expektoračně (usnadňuje vykašlávání), spasmolyticky (uvolňuje křeče hladké svaloviny) a sekretolyticky (produkuje více hlenu pro ochranu sliznic) na dýchací trakt.

Tradiční, lidové využití

Účinků na dýchací cesty se využívalo při léčbě zánětů horních cest dýchacích (rýma, zánět hrtanu, mandlí, nosohltanu, vedlejších dutin nosních), kašle, chrapotu, astmatu, zánětu průdušek a pohrudnice, chřipky a pro zmírnění příznaků při rozedmě plic.

Zevně se ve formě obkladů přikládal na rány, záněty kůže, vyrážky, používá se při zvýšené tvorbě kožního mazu, při revmatismu, dně a bolestech kloubů.

Lidově se podběl navíc používal při léčbě chorob trávicího traktu (překyselení organizmu, pálení žáhy, žaludeční vředy, zánět žaludku, Crohnova choroba), při hypertenzi a ateroskleróze a také pro svůj mírný močopudný (diuretický) účinek. Díky obsahu zinku pomáhal při léčbě cukrovky. Zinek totiž zlepšuje využití inzulinu.

Zevně byl podběl využíván při zánětech žil, křečových žilách, kožních vředech, popáleninách.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Kvůli obsahu alkaloidů je podběl jedovatý! Při dlouhodobějším užívání hrozí poškození jater!

Neužívejte v těhotenství ani v době kojení! Nepodávejte dětem!

Nedoporučuje se kombinace s Koptisem, Sedoulekem, Žlutodřevem.