Granátovník, Punica

Druhy

Druhem využívaným pro své léčivé účinky je granátovník obecný (Punica granatum), nazývaný též jako marhaník granátový, palmagrán, punské jablko nebo jako korunka panny Marie.

Výskyt

Najdeme ho jako planě rostoucí keř nebo malý strom v oblasti Přední Asie, Zakavkazska, Střední a Malé Asie, Íránu a Afghanistánu. Nejčastěji se pěstuje ve Středomoří a v Americe.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Předmětem sběru jsou plody a kůra kořenů. Obsahují převážně třísloviny, dále pak alkaloidy, šťavelan vápenatý, inulin aj. Z dalších látek jsou to vit. C a minerální látky (sodík, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor).

Využití podle moderní medicíny

V dnešní době moderní medicínou není využíván. Plody granátovníku jsou u nás známé jako exotické ovoce - granátové jablko. Také jsou často součástí kosmetických přípravků, jelikož pomáhají hydratovat pokožku těla a působí antioxidačně.

Tradiční, lidové využití

Plodem je bobule, uvnitř které je velké množství semen. Díky tomu byl dříve považován za symbol plodnosti.

Plody i kůra kořenů působily jako protiparazitické látky, čehož se využívalo v boji proti střevním parazitům (tasemnice, škrkavka) a při léčbě úplavice (průjmové onemocnění způsobené baterií r. Shigella), chronických průjmů (antidiaroikum), problémů s krví ve stolici, poševních výtoků a také pomáhaly při zástavě krvácení (hemostatikum).

Plody byly známé pro své antioxidační a detoxikační vlastnosti. Z těla odstraňovaly škodliviny a volné radikály, zpomalovaly stárnutí a těchto jejich účinků se využívalo zejména při infekcích horních cest dýchacích (rýma, zánět hrtanu, nosohltanu, vedlejších dutin nosních).

Pomáhala snižovat hladinu cholesterolu v krvi (hypolipidemikum). Snižovala riziko vzniku rakoviny prostaty díky ellagitaninům obsaženým v dužnině plodů.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Neužívejte při akutním průjmu a zácpě.