Galgán, Alpinia

Druhy

Pro své léčivé účinky jsou využívány tyto druhy: galgán lékařský (Alpinia officinarum), galgán katsu (Alpinia katsumadai) a galgán špičatolistý (Alpinia oxyphylla).

Jelikož se chuťově podobá zázvoru, je často lidově nazýván jako thajský zázvor, blue ginger, kalkán či laos.

Výskyt

Všechny výše zmíněné druhy se nacházejí především v oblasti východní Indie nebo v Thajsku. Dále jsou pěstovány například i v Číně, Vietnamu, Laosu, Barmě a podobně.

Využití, indikace

Užívaná část rostliny

Využívanou částí jsou především semena a kořen, pouze u galgánu špičatolistého se používají plody. Mezi hlavní obsahové látky se řadí silice, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a fenol galangol, který způsobuje palčivou chuť.

Využití podle moderní medicíny

Moderní medicínou není příliš využíván, je však součástí bylinného přípravku "Švédské kapky".

Tradiční, lidové využití

Galgán měl protizánětlivé účinky (antiflogistikum) a byl tedy doporučován při léčbě zažívacích potíží, nechutenství, plynatosti (karminativa), průjmu (antidiaroikum), zánětu střev a bolesti žaludku (nadýmání). Dále pak při revmatismu (antirevmatikum), poruchách menstruace, horečce (antipyretikum), bolestech zubů, rýmě, kašli (podporoval vykašlávání, expektorans), impotenci, tuberkulóze (antituberkulotikum) a také jako afrodiziakum.

Kromě léčebných účelů je v například v Thajsku a Indonésii používán do polévek, omáček a zeleninových pokrmů. Často se i v evropských zemích používá jako koření, zejména pro svojí zázvorovo-citronovou vůni.

Rizika užití, kdy neužívat (kontraindikace)

Neužívejte v těhotenství a při kojení!
Neužívejte při žaludečních a dvanáctníkových vředech.